Benevento
Vzhled
Souřadnice: 41°8′ s. š., 14°47′ v. d.
| Benevento | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°8′ s. š., 14°47′ v. d. |
| Nadmořská výška | 135 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
| Region | Kampánie |
| Provincie | Benevento |
Benevento | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 130,84 km²[1] |
| Počet obyvatel | 56 201 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 429,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Clemente Mastella (od 2016) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0824 |
| PSČ | 82100 |
| Označení vozidel | BN |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Benevento je italské město v oblasti Kampánie, hlavní město stejnojmenné provincie. V antice se nazývalo Beneventum, dříve Maleventum a Maloeis (z řeckého slova pro jablko – malon), v té době se věřilo, že město založil Diomédes.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dobře dochované římské město se základy mnoha domů a civilních staveb, upomíná na možnost, jak by po dvou tisíciletích vypadaly Pompeje, nebýt jejich zničení erupcí. Bylo součástí Papežského státu. Za svůj rozvoj vděčí především císaři Trajánovi. Během vlády Langobardů patřilo k šestici jejich nejvýznamnějších sídel. Stalo se sídlem biskupství. Bylo poškozeno ve 2. světové válce spojeneckým bombardováním.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Trajánův vítězný oblouk – z let 114–117 n. l., s cennými figurálními výjevy z vítězných bojů císařů Trajána a Hadriána a s alegoriemi vítězství
- římský amfiteátr – patrová stavba na oválném půdorysu
- Rocca dei Rettori – římská pevnost vystavěná na nejvyšším místě města při městské bráně Porta dei Rettori, k ní přistavěný románský palác
- chrám Santa Sofia – jeden z nejstarších evropských centrálních chrámů na půdorysu polygonu s ochozem a s paprsčitou klenbou; postaven Langobardy v letech 568–774 podle vzorů chrámů byzantských a langobardského v Pavii s využitím antických sloupů z chrámu bohyně Isis; v apsidě dochované fragmenty nástěnné malby s vyobrazením Zvěstování Páně Zachariášovi. Chrám je od roku 2011 součástí světového kulturního dědictví UNESCO spolu s dalšími stavbami z období Langobardů pod společnou položkou „Mocenská střediska Langobardů v Itálii“
- klášter při sv. Sofii – pozdně románská stavba s ikonograficky bohatou sochařskou výzdobou sloupů rajského dvora, dnes regionální muzeum s cennou kolekcí antické řecké a římské plastiky a se sbírkou regionálního umění od Langobardských archeologických nálezů až po malbu 1. poloviny 20. století
- chrám