Drolerie

Drolerie (franc. drôlerie od slova drôle, směšný, v překladu taškařice) jsou drobné žertovné obrázky na okrajích starých iluminovaných rukopisů. V širším významu slova jsou jako drolerie označovány i démoni a draci na hlavicích románských sloupů, řezby s fantaskními motivy (např. u chrámových lavic), chrliče gotických chrámů nebo plastické doplňky architektury, zobrazující nejrůznější monstra. V literatuře je termín užíván pro groteskní a nesmyslné texty.

Historie

Drolerie v románském středověku představují alegorické zobrazení zápasu dobra se zlem. V západoevropské ilustraci se objevují od první poloviny 13. století a kolem roku 1250 v pařížských iluminátorských dílnách. Odtud se rozšířily na sever Francie, do Flander a Anglie a kolem roku 1300 také do Německa a Itálie. Koncem středověku v nich převažuje lidovost a mnohdy i kritičnost k církvi. Byly populární až do konce 15. století a objevovaly se i v renesanci. Po vynálezu knihtisku využívali tiskaři služby profesionálních iluminátorů, kteří barevnými droleriemi dodatečně obohacovali prvotisky a řídce též ještě staré tisky. V Anglii byly jako drolerie označovány specifické žánrové malby 18. století, zejména díla zlatého věku holandské malby, inspirovaná středověkými iluminacemi.

Témata

Drolerie ilustrují jako humorný či kritický doprovod okraje nejrůznějších středověkých rukopisů. Obvykle neměly žádný smysl, ale ilustrují jeden z nejvíce fascinujících aspektů středověké kultury, který na hranici závažnosti a důležitých událostí vyjadřoval nespoutanou svobodu myšlení. Nejčastěji zobrazují fantastické bytosti a monstra, vytvořená jako hybridy různých zvířat nebo lidí a zvířat, či zvířat a rostlin nebo neživých věcí. Mohou to být např. obrázky kohouta s lidskou hlavou, psa s lidskou maskou, lučištníka s rybím tělem, nebo draka s křídly a sloní hlavou na zádech. Jindy zobrazují zvířata, která vykonávají lidské činnosti. Někdy se tematicky vztahují k textu rukopisu a větším miniaturám, ale většinou zobrazují profánní scény, které s textem nesouvisejí, např. ze života šlechty, mnichů nebo vesničanů. Jsou mimo jiné bohatým zdrojem informací o běžném životě lidí ve středověku.

Knihy drolerií

Jeden z anglických středověkých rukopisů The Croy Hours je pro množství drolerií nazýván „The Book of Drolleries“. Ze stejné doby pochází kniha hodinek – Taymouth Hours (1325–1335), rovněž zdobená droleriemi. Dalším rukopisem bohatě zdobeným droleriemi je pergamenový Žaltář Geoffrey Luttrella (Luttrell Psalter) z let 1320–1340. Jiným příkladem je rukopis „Li romans d'Alixandre“ (historie Alexandra Velikého) z let 1338–1344, s množstvím scén vlámského miniaturisty Jehana de Grise, který krásně dokumentuje každodenní život ve středověku. Vlámští malíři Gerard Horenbout, Simon Bening a Gerard David ještě na počátku 16. století ilustrovali droleriemi knihu De Croÿ getijden, nazývanou „Boek van de drôlerieën“ (Kniha drolerií).

• 
  Maastricht Book of Hours (1300-1325)