Feldkirch
| Feldkirch | |
|---|---|
 Pohled na centrum od Schattenburgu | |
 Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°14′17″ s. š., 9°35′54″ v. d. |
| Nadmořská výška | 458 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Vorarlbersko |
| Okres | Feldkirch |
  Feldkirch | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 34,34 km²[1] |
| Počet obyvatel | 33 420 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 973,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Manfred Rädler ÖVP |
| Vznik | 1218 |
| Oficiální web | www |
| info | |
| Telefonní předvolba | 05522 |
| PSČ | 6800 |
| Označení vozidel | FK |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Feldkirch (německy 
ˈfɛltkɪʁç) je rakouské okresní město ve spolkové zemi Vorarlbersko. Leží v nadmořské výšce 458 m, 14 km severovýchodně od hlavního města Lichtenštejnska Vaduzu a asi 35 km jižně od Bregenze, hlavního města Vorlarlberska. Žije zde přibližně 33 tisíc[2] obyvatel. Je druhým největším městem Vorarlberska.
Feldkirch je nejzápadnější obcí Rakouska. Je sídlem mnoha institucí. Mezi jinými je zde zemský soud, finanční ředitelství, hospodářská komora Vorarlberska, dělnická komora Vorarlberska, velká zemská nemocnice, zemská konzervatoř a zemský geodetický úřad. Od roku 1968 je město ve Feldkirchské diecézi a je sídlem biskupství. Od roku 2007 je ve Feldkirchu Vysoká škola pedagogická Vorarlberska.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Starověk a středověk
[editovat | editovat zdroj]Několik kilometrů severně od dnešního správního území města je sídliště z dob římských ecclesia sancti Petri ad Campos, kostel svatého Petra v poli (v dnešním Rankweilu). V 9. století vznikl další kostel v poli, zasvěcený svaté Petronile (dnes kaple svaté Petronily a Martina). Název „Feldkirichun“ v „Rätischen Reichsurbar“ – seznam držitelů území od roku 842 n. l. – odvozuje se název od tohoto kostela v poli a přenesl se na starou část města Feldkirchu.
Název Feldkirchu („Veldkiricha“, „Veldkirchia“ a podobný pravopis) byl pak použitý pro blízké Vorarlbersko a pro vznikající velkou osadu na úpatí hory pod hrabětem Hugö von Montfort (šlechtický rod Montfortů), postavili strážní hrad Schattenburg a původní Feldkirch se postupně rozšiřoval a nazýval se Altenstadt.
V roce 1218 je již Feldkirch v dokumentech nazývaný jako město. Poslední hrabě Feldkirchské větve rodu Montfortů, Rudolf IV. (+ 1390) byl mnoho let kanovník v proboštském dómu v Churu a teprve později byl povolán k vládě nad panstvím. V roce 1375 prodal město a panství vévodovi Leopoldu III. Habsburskému (1351–1386), který se v roce 1379 stal ve Feldkirchenu místodržícím.
Obchod s Itálií a Německem přinášel městu blahobyt. Řemeslníci dosáhli takové moci, že se v roce 1405 odvážili k povstání proti bohatým měšťanům. Bohatství města bylo tehdy důležitým předpokladem pro kulturní rozvoj. Bylo dost peněz k založení latinské školy v roce 1399.
Habsburkové spravovali střídavě dnešní Vorarlbersko, Tyrolsko a Přední Rakousy (Freiburg im Breisgau). V pozdním středověku, v době Appenzellerkriege (1405–1429), mezi Habsburky spojenými s opatstvím St. Gallen a poddanými Appenzellerny vytvořilo se novodobé státní území. Příznačné na tom jsou rozdílné spolky měst a stavů, panství Feldkirch s dvorem v Altstätten, Berneck a Marbach, s městem St. Gallen i s lidmi v „Eschnerbergu“ (dnešní Schellenberg). V roce 1405 si město Feldkirch založilo vlastní, podle vnuceného vzoru „Bund ob dem See", nejdůležitější spolek v té době. Do tohoto spolku rychle vstupovali Bludenz, Rankweil, Sennwald, Gaster a Toggenburg a další. Odvážné vojenské podnikání proti vládě Habsburků (Tyrolsko, Allgäu, Thurgau) bylo krátkozraké a vedlo k pádu mnoha šlechtických hradů. Dne 13. ledna 1408 spolek Bregenz však podlehl habsburským rytířům.[3]