Hrabství

Hrabství byly původně správní celky, v jejichž čele stál hrabě. Hrabství začala vznikat ve středověké Evropě, v době křížových výprav byla zakládána i na Blízkém východě.

Slovem hrabství se tradičně až archaicky překládá do češtiny i označení územních jednotek v Anglii, Irsku, Severním Irsku, Skotsku a Walesu (anglicky county).

Stejné označení v USA se však častěji překládá jako okresy. Také v ostatních zemích včetně Spojeného království již převládá pojetí jako neutrální územní správní jednotky bez vazby na osobu jakéhokoli hraběte nebo tradičního dělení na dřívější panství, tedy odpovídá spíše právě pojmu okresu.

Historie

Hrabství začala vznikat za Merovejců ve Franské říši jako určitá území, která spravoval úředník zvaný hrabě (latinsky comes) jako zástupce krále či císaře. Za Ottonské dynastie se tento úřad stal postupně dědičným šlechtickým titulem a hrabství se stalo majetkem hraběte.

V českých zemích existovalo Kladské hrabství, založené roku 1459 králem Jiřím z Poděbrad pro syna Viktorína z Poděbrad, avšak roku 1742 bylo postoupeno Prusku. Na hrabství bylo v roce 1630 povýšeno panství Náměšť nad Oslavou. S českými zeměmi mělo vztah také Lucemburské hrabství, jehož hrabě Jan Lucemburský se roku 1310 stal českým králem, nicméně toto hrabství bylo již roku 1354 povýšeno císařem Karlem IV. na Lucemburské vévodství a země se roku 1441 stala součástí Burgundského vévodství.

Habsburkové vládli několika hrabstvím a to Tyrolsku, Gorici a Gradišce a ve Vorarlbersku titulárním hrabstvím Hohenberg, Feldkirch, Bregenz a Sonnenberg, které zanikly jako správní jednotky již ve středověku.

Hrabství mohla být suverénními státy v rámci Svaté říše římské i mimo ní. V rámci Říše byla řada hrabství poddána pouze císaři a tedy byla prakticky samostatnými státy, například Burgundské hrabství, hrabství Artois nebo Hohenzollernsko. Zcela samostatnými byly Sicilské hrabství, Barcelonské hrabství nebo Edesské hrabství. Během napoleonských válek však v rámci Říše byla hrabství buď povýšena na knížectví, jako např. Reussové, nebo ztratila suverenitu ve prospěch silnějších sousedů mediatizací, jako se stalo roku 1806 Harrachům.