iNaturalist
| iNaturalist | |
|---|---|
| Zřizovatel | California Academy of Sciences |
| Zakladatel | Nate Agrin, Jessica Kline, Ken-ichi Ueda |
| Vznik | 2008 |
| Právní forma | organizace podle 26 U.S.C. § 501(c)(3) |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
iNaturalist je sociální síť a aplikace pro určování organismů a soustředění záznamů o jejich výskytu. Jde o projekt občanské vědy, do sběru dat se tedy může zapojit nejen vědecká komunita ale především široká veřejnost.[1][2] Pozorování je možné vkládat prostřednictvím webové stránky nebo mobilní aplikace ve formě fotografií nebo zvukových nahrávek.[3][4] Zaznamenaná pozorování pak slouží jako cenná otevřená data (tzv. open source) pro řadu výzkumných projektů, muzeí, botanických zahrad, parků a dalších organizací.[5][6][7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]iNaturalist.org byl založen v roce 2008 a vznikl jako závěrečná magisterská práce studentů Nate Agrin, Jessica Kline a Ken-ichi Ueda z Kalifornské univerzity v Berkeley.[2][8] Nate Agrin a Ken-ichi Ueda pokračovali v budování stránky s webovým vývojářem Seanem McGregorem.[2] V roce 2011 začal Ueda spolupracovat se Scottem Loariem, výzkumníkem na Stanfordově univerzitě a vyučujícím na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Ueda a Loarie v současnosti iNaturalist.org společně řídí. 24. dubna 2014 byl iNaturalist.org sloučen se stránkami Kalifornské akademie věd.[9]
V roce 2014 iNaturalist oslavil milionté pozorování[10] a v roce 2020 překonala aplikace milník 50 milionů pozorování od více než milionu uživatelů.[11]
Využití aplikace a jejích dat
[editovat | editovat zdroj]
Aby bylo možné data z iNaturalistu dále použít, vyžaduje každé pozorování u identifikace organismu ověření několika členy komunity.[12] Komunitou ověřená pozorování z iNaturalistu jsou následně sdílena s významnými datovými úložišti jako Global Biodiversity Information Facility (GBIF), odkud je možné data stáhnout a využít. iNaturalist byl v roce 2020 nejcitovanějším datasetem získávaným právě z této platformy.[11]
Nevýhodou dat z aplikace je přirozeně větší zaměření uživatelů na mapování hlavně městského prostředí a často navštěvovaných atraktivních přírodních lokalit. Distribuce záznamů z aplikace tak není prostorově rovnoměrná.[13] Na druhou stranu umožňuje aplikace získat i záznamy ze soukromých pozemků, kam by jinak výzkumníci neměli přístup.[14] Uživatelé se také primárně orientují na charismatické organismy s denní aktivitou, iNaturalist tak poskytuje mnohem méně dat o organismech s noční aktivitou nebo malých a rychle se pohybujících organismech.[15][16]
Jelikož aplikace využívá algoritmů srovnávajících fotografie za účelem identifikace objektů v nich (resp. poskytnutí návrhu identifikátoru, jde o tzv. computer vision model),[17][18] je tedy závislá na množství vložených fotografií jednotlivých druhů, které umožňují další učení umělé inteligence v jejich rozpoznávání[18]. Z tohoto důvodu není část druhů organismů spolehlivě identifikovatelná pouze za využití algoritmu aplikace a vyžaduje i spolupráci uživatelů, odborníků na daný taxon.[18][16]
Odborné publikace
[editovat | editovat zdroj]Vědecká komunita využívá data z aplikace v různých kontextech. Ať už jde o mapování biodiverzity, získání informací k podpoře ochrany přírody nebo nálezy nových druhů.[19] Často jde ale hlavně o získání záznamů o rozšíření nebo návratu druhů už známých do nových biotopů nebo zemí[8][11][20], včetně informací o druzích ohrožených[13][21] a sledování šíření invazních druhů[22][23]. Diskutuje se i o získání dalších dat z uložených fotografií například o interakci mezi organismy (např. mezi rostlinami a jejich opylovači[24] nebo monitoring parazitů a onemocnění, včetně hospodářsky významných[25][26][27]).
Sami uživatelé aplikace také společně sestavují seznam vědeckých publikací, která citují iNaturalist jako zdroj dat, zahrnující již desítky odborných článků.[28][29] (Včetně např. publikace zabývající se reakcí velkých savců na snížení aktivity lidí ve městech během pandemie covidu-19.[30])